České
Sorah Abasa ( He frowned ) - Verses Number 42
عَبَسَ وَتَوَلَّىٰ
( 1 )
Zakabonil se a odvrátil,
أَن جَاءَهُ الْأَعْمَىٰ
( 2 )
že slepec se na něho obrátil.
وَمَا يُدْرِيكَ لَعَلَّهُ يَزَّكَّىٰ
( 3 )
Co můžeš vědět? Snad on chtěl se očistit
أَوْ يَذَّكَّرُ فَتَنفَعَهُ الذِّكْرَىٰ
( 4 )
či připomenutí vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.
أَمَّا مَنِ اسْتَغْنَىٰ
( 5 )
Však pokud o boháče jde,
فَأَنتَ لَهُ تَصَدَّىٰ
( 6 )
o něho ty se zajímáš,
وَمَا عَلَيْكَ أَلَّا يَزَّكَّىٰ
( 7 )
a že neočišťuje se, nic nedbáš!
وَأَمَّا مَن جَاءَكَ يَسْعَىٰ
( 8 )
O toho však, kdo spěchá k tobě pln snahy
وَهُوَ يَخْشَىٰ
( 9 )
a jat z Boha obavami,
فَأَنتَ عَنْهُ تَلَهَّىٰ
( 10 )
o toho ty zájem nemáš!
كَلَّا إِنَّهَا تَذْكِرَةٌ
( 11 )
Tak ne! Vždyť toto je připomenutí
فَمَن شَاءَ ذَكَرَهُ
( 12 )
a kdokoliv chce, nechť na ně si vzpomene
فِي صُحُفٍ مُّكَرَّمَةٍ
( 13 )
psané na svitcích úctyhodných,
مَّرْفُوعَةٍ مُّطَهَّرَةٍ
( 14 )
povznesených a očištěných,
بِأَيْدِي سَفَرَةٍ
( 15 )
rukama písařů
كِرَامٍ بَرَرَةٍ
( 16 )
vznešených, neposkvrněných.
قُتِلَ الْإِنسَانُ مَا أَكْفَرَهُ
( 17 )
Nechť zhyne ten člověk! Ach, jak je nevděčný!
مِنْ أَيِّ شَيْءٍ خَلَقَهُ
( 18 )
Z čeho jej Pán jeho stvořil?
مِن نُّطْفَةٍ خَلَقَهُ فَقَدَّرَهُ
( 19 )
Z kapky semene jej stvořil a osud jeho určil
ثُمَّ السَّبِيلَ يَسَّرَهُ
( 20 )
a pak cestu mu ulehčil,
ثُمَّ أَمَاتَهُ فَأَقْبَرَهُ
( 21 )
potom zemřít jej nechá a do hrobu ho vložit dá
ثُمَّ إِذَا شَاءَ أَنشَرَهُ
( 22 )
a posléze, až zachce se mu, z mrtvých vstát mu dá.
كَلَّا لَمَّا يَقْضِ مَا أَمَرَهُ
( 23 )
Však pozor! Člověk ještě nesplnil, co Pán jeho mu poručil!
فَلْيَنظُرِ الْإِنسَانُ إِلَىٰ طَعَامِهِ
( 24 )
Nechť člověk pohlédne na svou potravu
أَنَّا صَبَبْنَا الْمَاءَ صَبًّا
( 25 )
a na to, jak spustili jsme vody záplavu
ثُمَّ شَقَقْنَا الْأَرْضَ شَقًّا
( 26 )
a jak v zemi jsme dali puknout trhlinám
فَأَنبَتْنَا فِيهَا حَبًّا
( 27 )
a z nich vyrůst obilovinám,
وَعِنَبًا وَقَضْبًا
( 28 )
vinné révě a travinám,
وَزَيْتُونًا وَنَخْلًا
( 29 )
olivovníku a datlovým palmám,
وَحَدَائِقَ غُلْبًا
( 30 )
hustým zahradám,
وَفَاكِهَةً وَأَبًّا
( 31 )
ovoci i pastvinám
مَّتَاعًا لَّكُمْ وَلِأَنْعَامِكُمْ
( 32 )
v užitek vašim stádům i vám.
فَإِذَا جَاءَتِ الصَّاخَّةُ
( 33 )
A až nastane třesk ohlušující,
يَوْمَ يَفِرُّ الْمَرْءُ مِنْ أَخِيهِ
( 34 )
v ten den prchne člověk od bratra svého,
وَأُمِّهِ وَأَبِيهِ
( 35 )
matky své i otce svého,
وَصَاحِبَتِهِ وَبَنِيهِ
( 36 )
družky své i synů svých,
لِكُلِّ امْرِئٍ مِّنْهُمْ يَوْمَئِذٍ شَأْنٌ يُغْنِيهِ
( 37 )
neboť každý člověk v ten den bude mít práci sám se sebou jen.
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ مُّسْفِرَةٌ
( 38 )
V ten den budou tváře zjasněné,
ضَاحِكَةٌ مُّسْتَبْشِرَةٌ
( 39 )
rozesmáté a veselé,
وَوُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ عَلَيْهَا غَبَرَةٌ
( 40 )
v ten den budou i tváře jak prach šedivé
تَرْهَقُهَا قَتَرَةٌ
( 41 )
a chmurou pokryté
أُولَٰئِكَ هُمُ الْكَفَرَةُ الْفَجَرَةُ
( 42 )
- to věru budou nevěřící, ti hříšníci!